Téma mé bakalářské práce zní: slyšící dítě hluchých rodičů.
Tuto práci jsem obhájil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v roce 2004 v rámci oboru
Čeština v komunikaci neslyšících.
Zde je ke stažení:
1) originál bakalářské práce (neobsahuje přílohy a pozdější úpravy)
2) doplněná bakalářská práce (obsahuje přílohy a další textové a jazykové úpravy)
Úvod
Mě samotného vychovali hluší rodiče. Ve své práci se zabývám životem dalších slyšících potomků hluchých rodičů. Je pro mne těžké dívat se objektivně či nestranně na rovinu těchto skutečností. Místy se proto může zdát, že vypovídám příliš subjektivně, nebo že zobecňuji postoje několika lidí (informantů). Podle mého názoru to vše ve výsledku nenarušuje pojetí a obsah této práce.
Záměrem mé práce je zachytit důležité oblasti v životě slyšícího potomka hluchých rodičů.
Jelikož každé slyšící dítě hluchých rodičů vyrůstá v jedinečném rodinném prostředí, nelze všeobecně zodpovědět všechny otázky spojené s jejich dětstvím. Tito lidé se svým způsobem vyrovnali sami se sebou, svým sluchem a s hluchotou svých rodičů, s neslyšícími a slyšícími lidmi, s češtinou i s českým znakovým jazykem.
*
Jedna z věcí, která se dnes běžně přehlíží a považuje za samozřejmost, je tlumočení slyšících dětí jejich hluchým rodičům od velmi ranného věku. Rád bych ukázal hluchým rodičům jiné možné pohledy na výchovu jejich dětí.
Hluší rodiče by neměli využívat své slyšící děti k tlumočení! Slyšící lidé, se kterými se hluší rodiče setkávají, by rovněž neměli vyžadovat po jejich dětech, aby jim zajišťovaly vzájemnou komunikaci!
*
V této práci píšu o sdružení lidí, jehož členy spojuje to, že jsou dětmi hluchých rodičů (CODA).
Sdružení může svou existencí vyplnit jistou mezeru v naší společnosti a přispět i k lepší informovanosti hluchých rodičů o rodičovství obecně a zejména o tom, čeho by se mohli ve výchově svých slyšících dětí vyvarovat, a co by mohli sobě i svým dětem naopak dopřát.
Se sdružením CODA souvisí i problematika profesionality tlumočníků, kteří jsou slyšícími potomky hluchých rodičů.
*
Slyšící potomci hluchých rodičů mohou pozitivně ovlivnit slyšící rodiče neslyšících dětí.
Slyšící rodiče mají přirozenou obavu o budoucnost svého neslyšícího dítěte.
Právě na základě výpovědí slyšících dětí hluchých rodičů si mohou tito rodiče uvědomit, že právě život jejich dítěte může být krásný a plnohodnotný.
*
V neposlední řadě je tato práce věnováním všem slyšícím dětem hluchých rodičů,
kteří po jejím přečtení mohou najít pochopení pro svou nynější životní situaci a zpětně obsáhnout své dětství z jiného pohledu. Z pohledu hluchých rodičů, sourozenců, prarodičů, neslyšících a slyšících lidí, učitelů, lékařů, lingvistů a jiných odborníků a rovněž
z pohledu jiných slyšících dětí hluchých rodičů…
Pro potřeby sepsání této bakalářské práce jsem oslovil tři skupiny informantů:
Dospělé slyšící potomky hluchých rodičů - dotazníková anketa (7 informantů) a 6 rozhovorů
Neslyšící rodiče - 6 rozhovorů
Učitele - 4 rozhovory