|
|
Hluchý člověk;
prelingválně neslyšící člověk; neslyšící člověk |
|
|
Život slyšících dětí hluchých rodičů
|
Termínem hluchý člověk označuji toho, kdo je prelingválně neslyšící.
Srov. Hrubý (1997, s. 35) J. Hrubý rozumí termínem prelingválně neslyšící toho člověka, který se narodil neslyšící nebo úplně ztratil sluch ve zcela ranném věku před jakýmkoliv rozvojem řeči, a neslyšícího člověka definuje podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jako toho, kdo ani s největším zesílením neslyší zvuk.
Termín neslyšící člověk by se mohl zdát pro potřeby mé práce příhodný, ale vyvaruji se ho zde užívat ve spojitosti s označením pro rodiče slyšících dětí. Tento termín se používá mezi veřejností i v odborných kruzích (viz zákon č. 155/1998 Sb. o znakové řeči) jako souhrnného označení lidí, kteří jsou ohluchlí, nedoslýchaví a prelingválně neslyšící.
Nedoslýchaví lidé jsou často nahlíženi jako neslyšící lidé z různých důvodů. Nedoslýchaví lidé sami sebe takto „označí“ proto, aby se identifikovali s prostředím neslyšících lidí, v kterém se cítí lépe, např. z důvodu komunikační frustrace v prostředí slyšících lidí. Nedoslýchaví lidé mohou také v prostředí neslyšících lidí dosáhnout dobrého „výkonu“ a získat uznání, např. ve sportu, vedení organizace apod. Mohou je k tomu však vést i zištné důvody: slyšící lidé na ně nahlížejí s větším soucitem nebo touto cestou získají finanční výhody poskytované státní správou. Jiným důvodem může být přání učitele vzbudit pozornost svou „vynikající“ vyučovací metodou, protože jeho „neslyšící“ (ve skutečnosti nedoslýchavé) děti dosahují uspokojivých výsledků při rozvoji v jejich mluvené řeči. Srov. Hrubý (1997, s. 31, 37-38); Padden, Humphries (1998); Strnadová (1998, 2. kapitola, Zmatky v terminologii, s. 31-55)
Domnívám se, že bych užíváním termínu neslyšící člověk čtenáři nedal možnost soustředit se pouze na určitou skupinu lidí. To by vedlo k nepochopení obsahu mé bakalářské práce. Myslím si, že by tomu bylo stejně i v případě, pokud bych tento termín významově vymezil pro svou potřebu, např. neslyšící člověk = prelingválně neslyšící člověk.
Další důvod, proč užívám ve své bakalářské práci termín hluchý člověk, je ten, že slovo hluchý skutečně označuje člověka který neslyší, tudíž člověka neslyšícího, a tak je pro termín neslyšící člověk synonymem, který má mé sympatie především v tomto kontrastu: slyšící dítě a hluchý rodič (namísto kontrastu: slyšící dítě a neslyšící rodič). Tyto sympatie předčí i samotné konotace obou slov, ať už ty pozitivní tak i ty negativní. Vedle tohoto slovního spojení se v celém textu vyskytují varianty spojení neslyšící rodič slyšícího dítěte, a to v citacích z rozhovorů s informanty a z použité literatury.
Termín neslyšící člověk (neslyšící lidé) užívám vždy v souvislosti s dalším termínem, Neslyšící.
|
